AFC - Aviation Fan Club

Plastové modely "kity".

Snad každý kluk ve svém dětství toužil být pilotem, námořníkem nebo mašinfírou. A jako jeden z kroků, kterým se k vysněnému povolání přibližuje je modelářství. Zmenšené věrné modely jen sny znásobují. Tak tedy nejprve začneme trochou historie modelařiny.

Kapitola 1.

Pokud mohu mluvit za sebe, jsem modelář samouk a modely jsem stavěl nejprve celodřevěné, později papírové na špejlové kostře. Důvod byl jednoznačný, plastové modely (kity) se mohly zakoupit jen za železnou oponou, takže to bylo pro mě nedostupné. A tak jsem si vyvinul špejlovou technologii pro mé modelářské potřeby.Výhoda těchto modelů byla, že stačilo sehnat trojrozměrný plánek, překreslit vše v novém měřítku a provést konstrukci draku pro potah papírem. Model jsem rozdělil na přepážky a žebra (podobně jako u originálu letadla) a po přepážkách a žebrech z překližky jsem vyřezal lupenkovou pilkou zářezy velikosti špejle a celý model se pak pospojoval do konečného tvaru a slepil tehdy báječným kanagomem. Po zaschnutí jsem model potáhl papírem (nejlépe čtvrtkou protože se málo prohýbala a překryla snadno drobné nerovnosti). Samozřejmě, že křidélka, ocasní plochy, střelecké věže nebo vrtule byly pohyblivé. Povrch jsem obvykle zatmelil pudrovým tmelem značky "Batole". Pro informaci těch kteří nevědí jsem do malého množství nitrolaku sypal dětský pudr Batole až vnikla tvárná kaše. Tuto kaši jsem pak stěrkou roztíral na potřebné plochy. Tmel rychle ztvrdl a pak jsem celý model vybrousil do hladkých a lesklých ploch. Následovala poslední úprava, na kterou jsem se nejvíce těšil a to kamufláž.
Modely jsem doplňoval přesnými doplňky jako kanony z náplní od propisovacích tužek, přesně vysoustružená kolečka a vrtule, kabiny sletované z drátěného pletiva a opatrně polepené průhledným filmem. Dnes to všechno vzbuzuje úsměv, ale byla zcela jiná doba. Modely jsem nechtěl někde vystavovat, uspokojovalo mě to, že jsem mohl jakýkoliv skutečný letoun ztvárnit jako věrný model. Poslal jsem jen pár fotek do časopisu Modelář a myslím podle ohlasů, že některí modeláři použili mou metodu pro své modely.
Připojuji fotografii části mých modelů, kterou jsem zachránil, z této opravdu "pionýrské" doby mého modelaření. Ano Vážení, zachovaly se pouze fotky. Jak to tak bývá moje manželka nenápadně dávala ku hraní našemu malému synkovi občas nějaké letadlo, které pak velice brzo skončilo v modelářském nebi. Ale nelituji ničeho protože syn z toho měl obrovskou radost, teda ne z rozbíjení, ale z těch roztodivných letadel. Tuto lásku má dodnes. Obávám se, že sbírky modelů jsou ohroženy vždycky a to i v dnešních dobách, protože prach usedá a jemné doplňky se odlamují, podvozky upadávají atd. a zase do nebe…..

Kapitola 2.

Po vzoru západu se objevily první plastové modely od soudruhů z NDR. To byla pro nás modeláře obrovská radost.
Model se jen rychle slepil přiloženým lepidlem a nabarvil přiloženou barvou obvykle stříbřenkou na roury od kamen. Pak se polepil obtisky a model byl hotov.
Můj první plastový model byl úžasný B727 v barvách "PAN AM". Skutečný letoun létal u společnosti Pan Am od poloviny sedmdesátých let na pravidelné lince Frankfurt-Praha. Rád jsem ho pozoroval z terasy ruzyňského letiště. Model se mohl sestavit jako letící ze zasunutým podvozkem a nebo s podvozkem vysunutým. Mohl se umístit do vitríny přímo na podvozek a nebo na přiložený držák, což jen umocňovalo dojem letu.

Pracovní nástroje se musely přizbůsobit nastupující éře plastů.
Základní nástroje byly:
Sada jehlových pilníků, několik ostrých skalpelů, minivrtačka, sada upínacích a fixovacích nástrojů (dost se mi osvědčily dřevěné kolíčky na prádlo), fixírka, izolepa, hnědá papírová lepící páska, sada miništětců, pinzeta, žiletková pilka, inzulinová stříkačka, jejíž jehla může nahradit velmi tenký vrták a už tenkrát lupa. Zprvu bylo velkým problémem sehnat a nebo raději namíchat odpovídalící barvu která nepoškozovala povrchy plastů. Pak se vzchopil i náš jediný výrobce barev "Barvy Laky" a začal vyrábět minisady pro modeláře, takže už se nemusela barva na pidimodel kupovat po ceých kg.

Na obrázku v pravo vidíte, jak vypadal návod na sestavení modelu. Byl velmi jednoduchý a stručný, protože počet dílů, ze kterých se model stavěl byl malý.
Takže kdo už měl nějakou tu modelařinu za sebou a věděl z čeho se letadlo skládá, prakticky tento návod nepotřeboval.
Bohužel si nevzpomínám na firmu, která tuto moji první plastovou stavebnici vyrobila. Takže mi zbylo jen to "soudruzi z NDR" a originální krabice.
Dnes nevím ani v jakém měřítku byl vyroben, možná, když to tak v duchu srovnávám mohlo to být 1:144. Model už dávno nemám a pravděpodobně skončil jako ty ostatní...

V této řadě byly ještě produkovány:

Také náši výrobci Kovozávody Prostějov a SMĚR se vzchopili a začali vyrábět plastové kity. Sice to byly převážně letouny vojenské, ale některé byly opravdu vydařené:

Všiměte si ceny, která byla požadována za jednu stavebnici. Můžete porovnávat s tou dnešní.
Ale i mezi vojenskými typy se našel takový, kerý se dal předělat na dopravní. Na obrázku v pravo je vojenská verze Areo C-103 (Siebel Si 204D). Tento letoun úspěšně provozovaly Československé Aerolinie v roce 1947. Jen bylo potřeba sehnat originální kamufláž a mohlo se pracovat na konečné úpravě. Z této doby pochází i technologie na vytvoření zcela originálního obtisku. Opět pro ty kteří nevědí, jestliže jsem chtěl udělat zcela odlišnou kamufláž než výrobce přiložil ve své stavebnici musel jsem vyrobit nové obtisky. To jsem dělal takto: Na hnědou lepící lepenku, která se tenkrát používala třeba k přelepování balíků, jsem nastříkal slabou vrstvu bezbarvého laku. Pak jsem na takto upravenou lepenku nakreslil nový obtisk a opět přestříkal bezbarvým lakem. Práce s takovým obtiskem byla potom stejná jako s obtisky dodané výrobcem.

Kapitola 3.

Pak do naší republiky obchodníci přivezli první modely firmy Revell a tím jsem se chytil úplně a této firmě jsem už věrný. Nyní už stavím hlavně dopravní letadla. Sice není v sortimentu takový výběr jako ve vojenské technice, ale za to se s některými letouny mohu opět setkat na Ruzyni a porovnávat přinesené fotky se setaveným modelem.
Toto je na příklad Airbus A321 AUSTRIAN AIRLINES "Millenium" v měřítku 1:144:

Na fotografiích vidíte jak vypadá dnešní stavebnice dopravního letadla. Všechny vylisované díly jsou zavařeny do folie, aby se přepravou nepoškrábaly, je přiložen podrobný návod na sestavení a nabarvení modelu. Také arch s obtisky je vyroben s velkou přesností a kvalitou. V modelářských prodejnách a dnes už nejen tam lze nakoupit všechny možné odstíny barev, různé tmely, kompresory, další pomůcky a doplňky pro stavbu modelu opravdu na vysoké úrovni.
Na dalších obrázcích představuji Airbus A320 "Thomas Cook" nebo "SWISS" výrobce se dnes vždy snaží, aby si modelář mohl vybrat ze dvou leteckých společností. Dnes po nákupu A320 ČSA se samozřejmě nabízí i tato cesta.
měřítko 1:144

Takto vypadá část dnešního návodu na sestavení modelu:

Další velmi rozšířené měřítko je 1:72. V tomto případě výrobce nabízí model velmi oblíbeného letounu Douglas DC-3 "Dakota" také v konečném dvojím provedení (Modelář si může vybrat Swiss Air nebo KLM),
já samozřejmě pracuji na verzi "Československé Aerolinie". A s úspěchem zde využiji moje originální obtisky.

Měřítko 1:48 se používá u menších letounů, ale ty jsou pak zhotoveny do nejmenších podrobností, kde i vybavení přístojové desky je zcela samozřejmé. V tomto případě výrobce nabízí model bizjetu Dassault FALCON 10 také v konečném dvojím provedení (Modelář si může vybrat "N59CC" Dallas, USA -December 2003 nebo French Navy Landivisiau - December 2003):

Následuje několik detailních fotografií stíhačky z druhé světové války P-40 "Kittyhawk", která je vyrobena také v měřítku 1:48:

Taky Vás někdy něco dostalo? Mě dostal dárek An-124 "Ruslan" od fy Revell.

Tak složitou a rozsáhlou stavebnici dopravního letadla jsem ještě neviděl. No jo, ale co s ní??
Protože stavebnice nabízela možnost otevřené nákladové paluby, začal jsem shánět náklad v měřítku 1:144. Naštěstí se na našem trhu téměř ve stejné době objevily modely různých vojenských vozidel a tanků od firmy Trumpeter. Bylo rozhodnuto co se naloží.
Stavba pak pokračovala dle návodu velice pomalu, tak jak dovoloval čas. Protože jsem nechtěl, aby "Ruslan" klečel, rozhodl jsem se, že si přední nákladový prostor upravím po svém. Bude se otevírat a zavírat, tak jak budu chtít. Zadní nákladové dveře i s plošinou nechám otevřené včetně spuštěné nákladové rampy. Nejprve jsem doplnil vnitřní prostor paluby o různé detaily, které v modelu chyběly. Pak jsem na palubu připevnil "americkou" vojenskou techniku, která zasahovala ve válce o Kuvajt a palubu jsem uzavřel. Model byl celkem dobře vyroben, takže vše pasovalo na první pokus. Což se nenechá říci o obtiscích. Zvolil jsem "kamufláž" Volga Dněpr, protože jsem měl možnost několikrát tento letoun vidět v Praze-Ruzyni a líbí se mi ze všech nejvíce, ale právě tento obtisk nepasoval tak jak bych chtěl. Upozornění v časopisu "Modelář" už přišlo pozdě, ale stejně bych volil tak jak jsem volil. Protože jsem už v kategorii modelář 2 dioptrie, neberu to tak tragicky. Vím o chybách nejenom obtisků, ale i mých?? Důležité je, že jsem model dovedl k jeho zdárnému konci a že mě ve sbírce těší.....
V následujících fotografiích Vás seznámím jak stavba pokračovala a jak dopadla.

Obsah poměrně velké krabice.

Americkou pozemní bojovou techniku jsem k palubě An-124 přichytil pomocí drátků, které by měly znázorňovat ocelová lana.

Po nastříkání vnitřku jsem palubu uzavřel.

Do nosu modelu jsem vlepil speciélní úchyty pro otevírání a zavírání přední části modelu.

Zadní vrata jsou napevno otevřena a částečně zlepšují stability modelu.

Přední část modelu je polohovalelná s tím, že jsem oželel modelovou hydrauliku.

Model je obrovský a velmi efektní.

Loňský rok jsem si zakoupil víceúčelovou brusku BSC135 firmy Einhell. Tato bruska celkově vyhovuje mým potřebám. Má mnoho různých dílů již v příslušenství a velice se mi zamlouvá prodloužený pružný bowden, takže se dá pracovat s větším citem. Možná, že by mohla mít větší možnost regulace nižších otáček.

Protože stavím převážně civilní letouny (tam jsou sříkány jen velké plochy), používám úplně jednoduchou stříkací pistoli "tzv starter class 29666" od firmy Revell.

Bohužel nedostatek času a zvětšující se dioptrie od neustálé práce na počítačích zapříčiňují pokles mé aktivity v této kategorii.

Ale vývoj se nezastavuje ani v této relativně stagnující kategorii. Tady cituji z časopisu MODEL HOBBY:
Kity na ústupu?
Kdo si myslí, že výrobci plastikových modelů mají klidný život, hluboce se mýlí. Obor, který prošel neuvěřitelně dynamickým vývojem a kvanta plastikových modelů všeho možného zaplavila celý svět teď prožívá dost velkou krizi. V modelářských prodejnách se objevily modely, které by šlo asi nejvýstižněji charakterizovat "vypadá jako kit, ale není to kit". Jsou to hotové modely, detailně propracované s kvalitně provedenou povrchovou úpravou.
Na příklad Corsair v měřítku 1:72 na obrázku v pravo by ještě před pár lety úspěšně aspiroval na čelní umístění na kitařských soutěží.
Nové výrobky provází i nová filozofie. Zatímco kit po zakoupení a otevření krabice ztratí na ceně, tady je to přesně naopak. Jak je to možné? Model letadla je vyroben vždy v konkrétním markingu a v limitované serii. I když výrobce časem opráší formy a vyrobí další serii Corsairů, budou v markingu jiné letky či jiného pilota.
Ano vypadá to, že si modely alias kity už budeme kupovat jen hotové a budeme si je pouze doma vystavovat. Přesto si myslím, že klasická stavba stále zůstane na pultech, protože jak snáze poznat konstrukci letadel, nežli je po částech dávat dohromady a to nepomíjím skutek, že si člověk zvyšuje zručnost a trpělivost, kterou pak může uplatnit i jinde.

Firem vyrábějící plastové modely je dnes mnoho a konkurence je obrovská. Tady je výčet zlomku co se pohybuje na trhu:
SMĚR, Valon, Czech model, Pavlamodels, Academy, AML, Aries, Calibre, CMK, Eduard, Hasegava, Heller, Hobby craft, ICM, Italeri, Kopro, Legato, Profikit, Revell, RS Models, Sedo, Special hobby, Tamiya, Trumpeter a mnoho dalších.

Samozřejmě existují další hotová letadla (plastové či kovové) od různých firem a v různých měřítkách, to už bude ale popsáno v druhé části věnované sběratelství hotových leteckých modelů.

Jen je potřeba mít hodně místa na vystavení a čistit od prachu tyto modely zásadně sám :-)

WOM

Hlavní pokračování na miniaturní modely hotové >