| McDonnell Douglas DC-10 |
| USA |
Konstrukci DC-10 zahájil McDonnell Douglas v roce 1967. Bylo to první komerční dopravní letadlo po sloučení společností McDonnell a Douglas v roce 1967. Letoun byl navržen na základě požadavků letecké společnosti American Airlines jako "widebody" letadlo, menší než Boeing 747, ale schopné dálkových letů a operovat z letišť s kratší vzletovou a přistávací dráhou. DC-10 poprvé vzlétl 29. srpna 1970. Konkurenční Lockheed současně vyvíjel TriStar. DC-10 verze byla určena pro domácí linky s doletem 3800 mil (6112 km). Verze 30 byla typická nákladní verze s doletem 6220 mil (10010 km) nebo s maximálním užitečným zatížením 7410 km. Verzi 40 (většinou objednávaly aerolinky z orientu a Japonska) měla typický dolet 5750 mil (9265 km) nebo s maximálním užitečným zatížením 7520 km. Verze 40 byla poháněná motory Pratt & Whitney, zatímco verze 10 a 30 motory General Electric. Jeden z hlavních viditelných rozdílů modelů je, že verze 10 má tři soubory podvozků (přední a dva hlavní) zatímco verze 30 a 40 mají čtyři (přední a 3 hlavní), zvláštní střední hlavní podvozek podpírá váhu střední části trupu.
Varianty: DC-10-10: Základní verze, která poprvé vzlétla v roce 1970. Hlavními zákazníky pro tuto domácí verzi byli American Airlines a United Airlines. DC-10-10 používaly motory General Electric CF6-6, které byly první civilní velmi úspěšné motory. DC-10-10F: Konvertibilní osobní/nákladní dopravní letoun. DC-10-15: Verze určená pro použití v klimaticky teplých krajinách s vyšší nadmořskou výškou letišť. Verze 15 byla vybavená motory General Electric CF6-50 s vyšším tahem. Bylo postaveno jen 7 ks pro mexické přepravce Aeromexico a Mexicana. Tato verze byla vyrobena v roce 1979. DC-10-30: Nejběžnější model, s turboventilátorovými motory General Electric CF6-50 a větší palivovou nádrží, která zvětšila dolet. Byl to druhý model dlouhého doletu po DC-10-40 a velmi populární mezi evropskými přepravci. Byl vyráběn od roku 1972. DC-10-30CF: Konvertibilní osobní/nákladní dopravní letoun. DC-10-30ER: Verze s větším doletem. DC-10-30F: Nákladní verze. DC-10-40: První dálková verze, s motory Pratt&Whitney JT9D. Tato verze měla nejprve označení DC-10-20, ale později byla přejmenována na DC-10-40 na žádost Northwest Orient Airlines. Tento US přepravce a JAL byly jediné aerolinie, které si objednaly 40 ks. Verze byla vyráběna od roku 1972. KC-10 Extender: Vojenská verze DC-10-30 byla používaná jako létající tanker. Letadlo bylo objednané US vojenským letectvem a bylo vráběno od roku 1981. KDC-10: Létající tanker pro královské Nizozemí vojenské letectvo. Je upraven z civilních dopravních letadel tak, aby vyhovoval standartu KC-10. McDonnell Douglas později produkoval větší variantu, kterou nazval MD-11. Na MD-11 byly použity novější motory, nový cockpit, který eliminoval potřebu funkce letového inženýra. MD-11 vstoupilo do služby v roce 1991. Navíc, některé cockpity DC-10s byly konvertované na MD-10. Toto je výhodné pro společnosti jako Federal Express, které operují oba MD-10 i MD-11 a jejich piloti se nemusí dlouho přeškolovat na jiný typ letadla.
Pro AFC zpracoval WOM 5. srpna 2006. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
_aeroflot_cargo_vp-bde.jpg)
