ČSA - České aerolinie

Od 26. března 1995 je název našich aerolinií změněn na České aerolinie. Logicky bylo jen otázkou času, kdy k tomu po zrušení federace se Slovenskem dojde. Přitom zůstalo zachováno graficky zdařilé logo, které používají od roku 1992. Koncem roku 1995 bylo oznámeno, že ČSA ze své flotily v dohledné době vyřadí letouny Tu-134A (poslední tři stáhly z provozu závěrem roku 1997 - poslední let uskutečnil 9. prosince OK-HFL, v.č. 7349913, na lince do Bělehradu, dva odkoupila společnost Hemus Air, jeden gruzínská Orbi) a Tu-154M (poslední čtyři zůstaly u ČSA i po roce 2000, než je odkoupila společnost Hemus Air) s tím, že náhradou za ně mělo být 15 nových letadel s kapacitou 110 až 140 sedadel. V úvahu přicházelo šest letadel Avro RJ, nebo Fokker 70 a devět Boeing 737, nebo Airbus A 319, případně možnost zakoupit všech 15 strojů stejného typu - což bylo nakonec uskutečněno, ovšem celkový počet byl nakonec vyšší: ČSA svoji flotilu posílily o letouny Boeing 737-55S (první tři převzaly začátkem roku 1997: 14. března na Ruzyni přistály dva - OK-CGH, v.č. 28469, a OK-CGJ, v.č. 28470, a v květnu OK-CGK, v.č. 28471) a 737-400 - kontrakt měl celkovou hodnotu asi 350 milionů USD.

B737-55S OK-CGH                                   B737-55S OK-CGJ                                    B737-55S OK-CGK

Ve stejném období ČSA jednaly s Continental Airlines o možné strategické spolupráci a 12. února 1996 bylo zveřejněno uzavření dohody, která mj. umožnila ČSA již v letní sezóně 1996 zvýšit počet letů do New Yorku na 7 týdně a návazná spojení do 18 významných měst USA. Začaly ovšem své lety směřovat na letiště Newark, na němž jsou Continental Airlines nejsilnějším dopravcem. Spolupráce se měla postupně rozvíjet a přinést mj. členům pobídkového programu OK Plus nové výhody, a to i na linkách amerického partnera. Později byl tento program frequent flyer propojen s "One Pass" Continental Airlines.
Navíc České aerolinie prošly ozdravným programem a vrátily se k ziskovosti. Za rok 1995 vykázaly zisk 266 366 000 korun podle českého účetnictví (tj. 224 000 000 Kč podle mezinárodních účetních standardů) a pokračoval trend rychlého růstu přepravy cestujících - v 1. čtvrtletí roku 1996 přepravily přibližně o 15 % cestujících více než ve stejném období minulého roku. V letní sezóně spojovaly Prahu s 56 destinacemi na čtyřech kontinentech, uskutečňovaly 277 týdenních letů a dalších 85 zajišťovala letadla jejich partnerů. Jedním z nich se stala i společnost Air Ostrava, která např. podle nové smlouvy podepsané 7. dubna 1997 operovala na společné lince Praha-Ostrava, ale také 11× týdně na trati Praha-Berlín a 6× týdně Praha-Košice, a to svými letouny Saab 340. V roce následujícím přibyla ještě linka do Štrasburku. Spolupráce však neměla dlouhého trvání - Air Ostrava ukončila svoji obchodní činnost (ještě začátkem roku 2000 podepsala smlouvu o provozování pravidelných letů z/do Brna, zejména v době konání významných veletrhů, avšak k 1. březnu 2000 zastavila provoz na všech svých linkách - "z důvodu obtížné ekonomické situace", jak zněla formulace v oficiálním prohlášení…).
České aerolinie naopak pokračovaly v postupné expanzi - zvyšovaly počty letů na stávajících linkách a otevíraly nové. Za zmínku stojí např. zavedení pravidelného spoje Moskva-Praha-Karlovy Vary od února 1998 a od začátku letního letového řádu 1998 další zajímavé destinace: Oslo (a díky smlouvě s Braathens S.A.F.E. napojení do dalších 25 destinací), Nice, Boloňa, od května pak Ammán. Posilovaly a omlazovaly také svoji flotilu: v březnu převzaly další Boeing 737-55S, v polovině dubna Boeing 737-45S (OK-DGM, v.č. 28473) a v červnu Boeing 737-45S OK-DGN, oba s úpravou pro přepravu 143 cestujících a již vybavené protisrážkovým radarovým systémem TCAS (Traffic Alert and Collision Avoidence System), který byl v Evropě stanoven jako povinný od roku 2000 (v USA od roku 1995).

B737-45S OK-DGM                                   B737-45S OK-DGN

ČSA součástí aliance SkyTeam

V prvním pololetí roku 2000 vykázaly ČSA rekordní zisk ve výši 205,9 milionů korun, přičemž výsledku bylo dosaženo zejména díky stále rostoucí poptávce po jejich službách. Za uvedené období přepravily celkem 1 105 847 cestujících, což znamenalo nárůst o 22,8 % ve srovnání se stejným obdobím roku 1999 (900 198 pasažérů). Velký úspěch ČSA zaznamenaly v daném období také v přepravě zboží a pošty: přepravily 7 884 tun, což znamenalo nárůst o 36,4 %. Hlavně však: v dubnu 2000 České aerolinie zahájily první jednání o vstupu do nové letecké aliance SkyTaem. V předchozí, přípravné fázi "vypadly ze hry" aliance OneWorld v čele s British Airways, která ztratila o ČSA zájem po vstupu Austrian Airlines, Qualiflyer pod vedením společnosti Swissair i Star Alliance, v níž mají hlavní slovo United Airlines a Lufthansa. Ve hře zůstala skupina Wings (KLM, Alitalia, Northwest Airlines a Continental Airlines), která ovšem po narušení vztahů mezi KLM a Alitalia a dalších problémech přestala existovat. A tak nejvíce vyhlídek měla možnost zapojit se do vznikající skupiny s pracovním názvem Global Alliance kolem Air France a Delta Air Lines, v níž měly ČSA možnost stát se jedním ze zakládajících členů. Dalšími dopravci měly být Korean Air a Aeromexico. Antonín Jakubše k tomu uvedl, že "v případě úspěchu by se Air France do ČSA vrátila po šesti letech. Ale Air France je dnes zcela jinou společností, než jaká z našich aerolinek odcházela. Prošla privatizací, přestává mít problémy s piloty a ČSA nabízí jednu z nejlepších možností růstu".
Nakonec ČSA zahájily jednání o vstupu do nové aliance pozdě, a tak chyběly u jejího zrodu. Aliance zatím přijala název SkyTeam (což se dotklo německé letecké společnosti SkyTeam, která na tento název měla v Německu výhradní právo; představitelé aliance SkyTeam nakonec problém vyřešili s šéfem společnosti SkyTeam Manfredem Nimführem). Posléze bylo ovšem jen otázkou času, kdy ČSA do aliance vstoupí. Prezident ČSA Miroslav Kůla vyjádřil, že "Nebeský tým" pro ČSA znamená růst, ale být zakládajícím členem, to ČSA nemohly stihnout. Dále citujme: "V této chvíli je pro nás nedůležité, kdy vstoupíme. Statut aliance nerozlišuje zakládajícího člena a jiného. Rozlišuje samozřejmě plnohodnotné členy a případně přidružené členy, ale my jsme v kategorii plnohodnotných členů. Zatímco ostatní čtyři členové na založení aliance pracovali asi rok, my jsme s nimi začali exkluzivně jednat asi v polovině dubna. Momentálně na připojení pracuje zhruba třináct pracovních skupin, každá složená ze zástupců tří společností, americké Delty, Air France a ČSA. Navíc v době, kdy jsme s nimi začali jednat, tak byla už kompletně hotová mediální kampaň, do níž jsme se už nemohli zapojit. Kdyby nebyla naše jednání tak daleko, ani my, ani naši partneři by něco podobného nikdy neoznámili. Považovali bychom za poměrně riskantní a škodlivé, kdybychom dnes řekli, že se chystáme vstoupit do této aliance, a za měsíc to odvolali. Jsme si tedy téměř jisti, že do této aliance vstoupíme, i když zatím nejsou definitivně uzavřena jednání a podepsány žádné dokumenty. O datu vstupu zatím není přesně rozhodnuto. Závisí to na mnoha okolnostech, ale zřejmě po prázdninách. Začlenit bychom se ale chtěli od letního letového řádu 2001, tedy v první polovině příštího roku. I to je další z důvodů, proč nemůžeme teď oznámit, že jsme v alianci. Čeká nás ještě hodně práce. A nejen nás, ale všechny členy aliance, protože na takové připojení se musí připravovat všichni. A co může vstup do aliance ČSA přinést? Po důkladném hodnocení jsme dospěli k závěru, že pro nás znamená nejvyšší růstový potenciál. Vidíme v ní největší prostor ve všech kategoriích provozu. Jak na regionálních linkách, tak na středních tratích v Evropě, ale i na dálkových, zejména přes Atlantik. Tím, že je aliance nová, bude mít ČSA exkluzivní postavení ve střední a východní Evropě. Ve většině ostatních aliancí je toto místo už obsazeno. Dokonce směřujeme k tomu, že Praha bude tzv. hubem, přestupním bodem, přes který létají nejen cestující ČSA, ale celé aliance. To bude velké plus i pro Prahu a pražské letiště. Původně si měla aliance vybrat mezi ČSA a maďarským Malévem. Nová aliance v oblasti střední a východní Evropy s nikým jiným než s ČSA už vyjednání nevede. Jednali jsme také o dokončení privatizace ČSA. Ovšem ne jako o součásti aliančního vstupu. Nevylučujeme, že někdy v budoucnosti alianční partneři do ČSA kapitálově vstoupí. Navíc prodej aerolinek je hlavně věcí akcionářů, nikoli vedení ČSA. Já si myslím, že vhodná cesta privatizace ČSA je uvedení akcií na veřejný trh. Pokud by pak alianční partneři, hlavně ti významní, do ČSA vstoupili, potvrdilo by to, že se daří. A zda se nebojíme vstoupit podruhé do stejné řeky, když jsme se už s Air France jednou rozešli? Je v tom markantní rozdíl. V roce 1992, kdy Air France koupila 38 % akcií ČSA, sice okamžitě vstoupila do vedení firmy, ale nikdy nezačala fakticky fungovat obchodní spolupráce. Teď začínáme z druhé strany, tedy obchodní spoluprací. To je důvod, proč nevstupujeme do stejné řeky. Mimochodem, tato aliance byla jediná, kde byl velice silný vliv amerického partnera. U všech ostatních se jednání omezovala prakticky na evropského dopravce, což je obecně velmi rozšířené. S námi se však od samého začátku účastnila všech jednání i Delta, to nám signalizovalo velmi vážný a seriózní záměr amerického partnera, a tedy celé aliance." Tolik tehdejší prezident ČSA.

Ilustrační montáž vytvořená ke vstupu ČSA do aliance SkyTeam.

V dané době měla vzdušná flotila SkyTeam disponovat téměř tisíci letouny a 150 tisíci zaměstnanci, ročně měla přepravit po celém světě až 175 milionů cestujících, kteří měli možnost vybrat si z více než 6400 letů do více než 450 míst v 98 zemích světa. Připomeňme, že SkyTeam založil třetí největší letecký dopravce na světě, Delta Air Lines, šestý, společnost Air France, a dále společnosti Aeromexico a Korean Air. Po krachu spolupráce KLM/Northwest s italskou společností Alitalia začal italský vlajkový dopravce uvažovat o vstupu do SkyTeamu a dalším vážným kandidátem na plnohodnotného člena aliance SkyTeam se stal i ruský Aeroflot. Opět jsme si tedy museli klást otázky: Budeme mít tedy skutečně exkluzivní pozici pro střední a východní Evropu? Stane se Praha na leteckých mapách opět významným místem? Pravda je, že obecně menším aeroliniím typu ČSA nezbývá nic jiného než se spojit se silnými partnery. V současné tvrdé konkurenci samostatně nemají šanci přežít. Pro velké letecké aliance jsou zajímavé především díky znalosti "místního" trhu. V této souvislosti uvedl šéf české pobočky Lufthansy Jochen Korbmann:"Každá aliance se musí přizpůsobit trendu globalizace, aby uspokojila požadavky svých klientů, kteří požadují celosvětovou nabídku leteckých služeb". A to ještě v té době nenastalo maximum expanze nízkonákladových dopravců...
Každopádně: Součástí globální aliance SkyTeam se České aerolinie staly 25. března 2001 a tento krok se rozhodně vyplatil. V současné době tvoří SkyTeam tyto letecké společnosti: Aeromexico, Air France/KLM, Alitalia, Continental Airlines, České aerolinie, Delta Air Lines, Korean Air, Northwest Airlines a v plánu je rozšíření o Aeroflot a China Southern. SkyTeam představuje 684 destinací ve 133 zemích, počet denních odletů 15 207, počet přepravených cestujících 343 milionů a flotilu čítající 2069 letounů. Pro srovnání: Nejsilnější aliancí je StarAlliance tvořená společnostmi Air Canada, Air New Zealand, All Nippon Airways, Asiana Airlines, Austrian, BMI, LOT Polish Airlines, Lufthansa, SAS Scandinavian Airlines, Singapore Airlines, Spanair, TAP Air Portugal, Thai, United Airlines, US Airways, Varig a v plánu je rozšíření o South African Airways a Swiss. Třetím velkým hráčem na globálním trhu letecké přepravy je OneWorld s členy Aer Lingus, American Airlines, British Airways, Cathay Pacific Airways, Finnair, Iberia, LAN Chile, Oantas a v plánu je přijetí společnosti Malév.
Dne 7. června přistál na Ruzyni třetí Airbus A 310 ČSA - již v jejich standardním barevném schematu, ale s imatrikulací F-OHPX, nad níž byla přeškrtnutá česká OK-YAC. Jedná se o A 310-325ET ex F-WIHP, v.č. 672, s pohonnými jednotkami Pratt & Whitney PW4156A (na rozdíl od General Electric CF6-80C2A2 u OK-WAA a OK-WAB). K prvnímu obchodnímu letu pro ČSA startoval 16. června a zamířil do New Yorku/JFK.

Třetí Airbus A-310 ČSA před hangárem F po svém prvním příletu (model -325ET, OK-YAC).

České fandy potěšilo, že i díky spolupráci v rámci SkyTeamu v červenci 2004 zahájila společnost Korean Air pravidelné lety ze Soulu do Prahy letouny Airbus A330, případně i Boeing 747-400. Jedná se o codesharové spojení provozované pod označením obou dopravců - KE a OK. Inaugurační let uskutečnil 15. července stroj A 330-200 HL 7538. ČSA 19. května 2004 převzaly dva nové letouny ATR 42-500 OK-JFJ a OK-JFK, které doplnily jejich flotilu turbovrtulových strojů (5 ATR 42-400 a 4 ATR 72-202).

ATR-42-500 OK-JFJ                                   ATR-42-500 OK-JFK

Větší publicitě se ovšem těšilo výběrové řízení na nové letouny pro středně dlouhé trati. Nakonec volba nepadla na letouny Boeing, ale Airbus. Podle prezidenta ČSA Jaroslava Tvrdíka byla nabídka Airbus SAS/CFMI vybrána na základě rozhodnutí výběrové komise, představenstva a dozorčí rady, neboť byla vyhodnocena jako lepší. (Ceské aerolinie tak v letech 2006 až 2008 do své flotily zařadí 6 letadel Airbus A 320/321 a 6 A 319, všechna s pohonnými jednotkami CFM Int´l, tedy konsorcia firem SNECMA a General Electric (podrobnosti o kontraktu a s ním souvisejících projektech jsou v IB120). Na překlenutí období, než budou vyrobeny nové letouny pro ČSA, měly získat stroje z druhé ruky. V roce 2004 ČSA zařadily do své flotily čtvrtý letoun A 310-300, konkrétně A 310-325ET OK-YAD, a v noci 17. března 2005 přistál na Ruzyni první Airbus A 320-214 ČSA OK-GEA (v.č. 1439, ex CS-TQA Air Luxor). Postupně jej následoval druhý stroj A 320 a dva A 321. Smlouvu s Airbus SAS podepsaly ČSA 5. dubna 2005 a zněla na nákup 12 strojů rodiny A 320: v roce 2006 převezmou 3, v dalším roce 5 a v roce 2008 pak 4 letadla, součástí smlouvy jsou předkupní práva na dalších 12 strojů. 5. května se konal křest dvou A 320 (OK-GEB "Strakonice", OK-GEA "Rožnov pod Radhoštěm") a dvou ATR 42 (OK-KFM "Benešov", OK-KFN "Přerov") a 9. června následovaly A 321 (OK-CEC "Havlíčkův Brod", OK-CED "Nové Město nad Metují").

A320-214 OK-GEA                                    A320-214 OK-GEB                                    A321-211 OK-CEC

A321-211 OK-CED                                    ATR-42-500 OK-KFM                                    ATR-42-500 OK-KFN

Zmínit musíme také společný projekt Českých aerolinií a Českých drah - rychlou železniční přepravu soupravou Pendolino z Ostravy, Olomouce a Pardubic na letiště Praha/Ruzyně. Memorandum o spolupráci při společném provozování vlaků SC Pendolino podepsali právě na palubě tohoto rychlovlaku na pražském Masarykově nádraží tehdejší prezident ČSA Jaroslav Tvrdík a generální ředitel ČD Josef Bazala. Vybrané trati Pendolina ČD tak jsou od zahájení provozu 11. prosince 2005 také codesharovými linkami ČSA. Spolu se standardním označením (kód ČD - SC a číslo vlaku) jsou všechny vlaky Pendolino vedeny i pod kódem OK a ČSA nabízejí až 11 denních spojení Ostrava-Praha a v síti ČSA se objevily 2 nové destinace - Pardubice a Olomouc. Cestující ČSA si tak mohou zakoupit například letenku z Olomouce do New Yorku a dál v síti aliance SkyTeam, mohou přirozeně využít i výhody vyplývající z jejich členství v programu OK Plus včetně zápočtu mil a mají také volný přístup do čekáren ČD Lounge, vyhrazených pro cestující 1. třídy vlaků vyšší kategorie. Všichni cestující ČSA jsou přepravováni ve vozech ČD 1. třídy - jejich místa jsou označena "Rezervace ČSA" a mají jen letenku ČSA, tj. nepotřebují "navíc" i jízdenku ČD. Dodejme, že Pendolino v první fázi trasu Ostrava-Praha/Holešovice zvládá za 3 hodiny 25 minut, z Olomouce je v Praze za 2 hod. 25 min. a z Pardubic za 55 minut. Po modernizaci trati mezi Českou Třebovou a Olomoucí se cestovní doba z Prahy do Ostravy zkrátí na 3 hod. 5 min. a do Olomouce na 2 hod. 5 min. Mezi nádražím Praha-Holešovice a ruzyňským letištěm zajišťují přímou přepravu nízkopodlažní autobusy označené "Rail BUS", a to v přibližně hodinovém intervalu. Pro transfer na/z letiště platí samozřejmě letenka/jízdenka pro spoj ČSA/ČD Pendolino, ostatní cestující mohou tuto autobusovou linku také využít - jízdenku je možné zakoupit na všech pokladnách ČD.

Současnost

Vedení ČSA se v rámci svých možností snaží o postupnou modernizaci a omlazování své letadlové flotily. Celkem provozují 49 letounů. Čtyři stroje Airbus A 310-300 nasazují na dálkové lety do USA, Kanady a do destinací na Blízkém a Středním Východě.

A310-304(ET) OK-WAA            A310-304(ET) OK-WAB            A310-325(ET) OK-YAC             A310-325(ET) OK-YAD

Většinu svých linek obsluhují letouny Boeing 737 a Airbus A 320/321 - mají 12 B 737-400 a 14 B 737-500, 5 A 320 a 2 A 321, přičemž 20. června 2006 pokřtily tři nové letouny Airbus A 320, tedy již ne z druhé ruky, ale nové, pro ně vyrobené stroje: OK-LEE, OK-LEF a OK-LEG; letouny opět nosí názvy českých měst, tentokrát Jeseník, Kutná Hora a Slaný.

A320-214 OK-LEE                                    A320-214 OK-LEF                                    A320-214 OK-LEG

Na krátkých tratích operují s 12 turbovrtulovými letouny ATR: 4 ATR 72-200, 3 ATR 42-500 a 1 ATR 42-320.
České aerolinie začátkem června 2006 zveřejnily své auditované hospodářské výsledky za rok 2005. I když přepravily poprvé více než 5 milionů cestujících za rok, skončily ve ztrátě 496 milionů korun. Celkové provozní výnosy dosáhly 22,4 miliardy Kč (o 12 % víc než v roce 2004). Velmi rychle ale rostly provozní náklady - meziročně se zvýšily o 21,4 % (dosáhly 23,4 miliardy Kč), rostoucí ceny ropy zvýšily náklady o téměř 1,8 miliardy korun (to je o 45 % víc než v roce 2004), rozšíření flotily o další letouny díky operativnímu leasingu zvýšilo náklady o 0,6 miliardy korun a mzdové náklady vzrostly přibližně o 20 % (zvýšení o 0,7 miliardy Kč). Přepravní výsledky však měly ČSA dobré: za rok 2005 přepravily přes 5,2 milionu cestujících, o 20 % víc než v roce 2004. Podle počtu přepravených cestujících jsou největšími aeroliniemi ve východní Evropě (bez Ruska). Navíc se ČSA podařilo zvýšit tržní podíl v počtu přepravených cestujících na ruzyňském letišti z 44,8 % na 48,4 %.
Následně ČSA představily novou strategii pro období let 2006 až 2008 ("OK 06-08"), která je má vyvést ze ztráty a vrátit hospodaření do černých čísel. Základem je posílení prodeje, zachování vysoké kvality palubních služeb, zavedení nových dálkových linek, ale také úsporná opatření a restrukturalizace včetně odprodeje některých dceřinných společností. Prezident ČSA Radomír Lašák zdůraznil, že ČSA by měly být dominantním leteckým přepravcem na domácím trhu a první volbou pro české klienty letící do zahraničí, ale i pro cizince cestující letecky do ČR. Nebudou prý ale za každou cenu konkurovat nízkonákladovým přepravcům. Neměla by se také měnit přepravní kapacita a místo zavádění nových destinací má být preferován intenzivní rozvoj stávající sítě. Mají být posíleny linky do východní Evropy, která patří v rámci společnosti k nejziskovějším regionům, a pokračovat bude i budování přípojných linek na ruzyňském letišti.
Co se týče dálkové flotily ČSA, současně provozované linky budou zachovány a v plánu je rozvoj dalších s tím, že prioritou je Dálný Východ, konkrétně Indie, Čína, Vietnam. V této souvislosti byl oznámen záměr obnovy dálkové flotily - ČSA mají provozovat 4 až 6 letadel s dálkovým doletem. ČSA obeslaly dva "nejmenované" výrobce se žádostí o předložení nabídky s tím, že ČSA uvažují jen o dvoumotorových dálkových letounech. Pokračovat má ale i obnova flotily pro středně dlouhé trati, a to novými letouny z rodiny A 320, avšak v roce 2007 nedojde k navýšení přepravní kapacity, jen k obnově flotily - starší stroje Boeing 737 budou postupně vraceny leasingovým společnostem. Flotila letounů má mít tuto podobu: 4 až 6 letounů pro dálkové trati, 8 až 21 strojů řady A 320, 15 strojů Boeing 737 a 13 regionálních ATR. Jak to bude s letouny typu "Regional Jet", opět nebylo řečeno. Připomeňme, že ČSA objednaly 8 strojů Fairchild Dornier 728JET, jejichž výroba však byla zrušena. Měly i další opce s možností změny na větší model 928JET. Jednou z možností byl nákup letounů Embraer ERJ-170/190, avšak vedení aerolinií tuto záležitost nechává dosud zcela bez komentáře a dává najevo, že řešení "není na pořadu dne".
Charterová přeprava má být záležitostí dceřinné společnosti. ČSA se tudíž pokusí obnovit rozhovory se společnos- tí Travel Service. Rozhodnutí by mělo padnout do konce roku 2006. Ovšem: převezmou-li Travel Service, nebudou mít zájem o nízkonákladové lety Smart Wings. Nedojde-li k převzetí Travel Service, je jednou z uvažovaných možností také odprodej části ČSA určené pro charterovou přepravu. Vedení ČSA uvažuje také o možnosti "zbavit se" některých vedlejších podnikatelských aktivit (ČSA Cargo, Catering, Duty Free Shop) a o snížení počtu zaměstnanců (o 10-20 %, zejména v administrativě) a mezd. Novou strategii "OK 06-08" posléze akcionáři ČSA schválili. Valná hromada rozhodla také o změně stanov společnosti.

Vývoj Loga ČSA.

Jan Pěnkava 2006

14. září 2007 - České aerolinie zavádějí nové logo a s ním spojený nový vizuální styl

V Českých aeroliniích (ČSA) dochází v posledních osmnácti měsících, spolu s ozdravným plánem společnosti, také k postupné změně vizuálního stylu. Změny jsou již patrné na komunikačních materiálech pro zákazníky či na nových uniformách zaměstnanců. Nový vzhled získávají také postupně prodejní místa; nedávno České aerolinie představily v nové podobě největší prodejní kancelář v centru Prahy. Poslední fází zavedení nového vizuálního stylu společnosti je úprava loga Českých aerolinií.

Nové Logo ČSA.

Autorem omlazeného loga je současný zaměstnanec Českých aerolinií, talentovaný mladý grafik Michal Kotyza. Jeho zhruba půlroční práce by se měla zúročit nejen v odstranění postkomunistické image, kterou České aerolinie u části zahraniční klientely mají, ale i v přehlednější a jednodušší prací s vizuální identitou. „Omlazená značka nám lépe umožní její aplikaci například ve spojení pro dceřiné společnosti Českých aerolinií nebo její implementaci do jednotlivých produktů společnosti, “ uvedl Kotyza.

Nové Logo a barvy ČSA na A320.

Použité fotografie: archiv ČSA, archiv Poštovního muzea v Praze, Petr Popelář, WOM, autor a archiv autora.

Všechna další letadla, která ČSA vlastní, nebo vlastnily si můžete prohlédnout ve fotogalerii Petra Popeláře.

Sběratelské materiály společnosti ČSA

< zpět na Období "sametové změny"

České aerolinie se s A330 vrací na dálkové linky >